Příběhy pacientů
12.10.2026
Léčba neplodnosti s sebou přináší spoustu otázek, nejistoty a hledání odpovědí. Během této cesty se tak můžeme dostávat do situací, kdy nám druzí říkají, co máme dělat, co je pro nás nejlepší a jak věci vlastně fungují. A když nám to navíc tvrdí odborníci, kterým důvěřujeme, není vůbec snadné naslouchat také samy sobě. Ale není to nemožné. V mém případě přinesla změnu zkušenost s hormonální jógou. Naučila mě, že si nemusím vybírat, komu budu naslouchat. Že obě strany mohou mít své místo a jejich pohledy se nemusí vzájemně vylučovat.
Když hledáte odpovědi, nasloucháte hlavně druhým
V době, když jsme s manželem začali řešit těhotenství, nebyly na internetu téměř žádné informace. Dnes je jich naopak příliš a může být těžké rozhodnout se, co zkusit a čemu se naopak vyhnout. Stále si pamatuji si, jak jsem tehdy dlouhé hodiny proseděla před obrazovkou počítače a zoufale se snažila najít něco, co by mi pomohlo – nějakou radu, tip nebo kousek informace, který by mi dal naději.
Ani moje okolí mi příliš nepomáhalo. Neustále mi totiž říkali, že na to nesmím myslet. Pecka, ale jak to udělat?
Obrátila jsem se proto na svého tehdejšího lékaře s dotazem, zda pro to můžu něco udělat. Zda třeba existuje způsob, jak podpořit mysl, tělo, cokoliv. Avšak jediné, s čím jsem se setkala, bylo doktorovo: „Ne, ve vašem případě pomůže jen IVF a ani to není jisté.“
Moje tehdejší reakce byla prostá: Dobře, pan doktor má pravdu. Je přeci odborník s patřičným vzděláním, zkušenostmi a znalostmi. A jediné, co jsem měla já, byl někde hluboko ve mně zarytý červíček, který tam hlodal a říkal mi, že určitě existuje i jiná možnost. Jiná cesta, jak podpořit moje tělo a pomoct mu. Ale to ve srovnání s diplomem bylo málo. Proto jsem lékařova slova poslechla a následovala jeho rady.
A výsledek? První pokus – zamlklé těhotenství. Druhý pokus – biochemické těhotenství. A vzhledem k tomu, že jsem se z toho pokaždé pak těžko vzpamatovávala, nechtěla jsem třetí pokus nechat náhodě a jen nečinně čekat.
A právě tehdy mi do cesty přišla hormonální jógová terapie. Na internetu na mě vyskočila jako úžasná metoda, která slibovala pomoci s hormonální rovnováhou, podpořit plodnost a přispět ke snížení hladiny stresového hormonu kortizolu. Upřímně, tehdy pro mě bylo těžké uvěřit, že by mohla mít až takový účinek.
Podporu jsem ale nenašla ani u svého tehdejšího lékaře. Když jsem s ním o této možnosti mluvila, reagoval slovy: „Pokud chcete vyhazovat peníze za takovou hovadinu, tak si na ten kurz běžte.“
A tak jsem se rozhodla. Vyměnila jsem lékaře a přihlásila se na kurz. Rozhodla jsem se vyzkoušet hormonální jógu, avšak ne jako novou náhradu léčby, ale jako doplněk k tomu, o co jsme se s lékaři po celou dobu snažili. Nechtěla jsem jen sedět a nic nedělat.
Jedna lekce a pocit, který jsem nečekala
Pamatuju si, jak jsem se cítila po prvním cvičení hormonální jógy. Ležela jsem v posteli, byly asi tři hodiny ráno a nemohla jsem spát – oči jsem měla jako dvě žárovky, byla jsem plná energie a radosti a hlavou mi poletovaly hromady nápadů. Najednou jsem zase měla chuť přemýšlet o tom, co bych mohla dělat a co bych chtěla vyzkoušet. Ze všeho nejvíc jsem cítila klid a měla jsem pocit, že tohle je konečně ono.
A tak jsem začala každý den poctivě cvičit a už během několika týdnů jsem na sobě začala pozorovat další změny. Lépe jsem spala, cítila větší klid, měla víc energie a moje tělo bylo ohebnější. Postupně se mi upravil i menstruační cyklus, zmírnily se výkyvy nálad a celkově se mi vrátila radost ze života i důvěra ve vlastní tělo.
A právě tohle změnilo můj pohled na hormonální jógu. Ne, že bych najednou uvěřila všemu, co se o ní říká a píše, ale začala jsem víc věřit tomu, co jsem sama prožívala a cítila.
Co když nám okolí říká, jak to je?
Myslím, že určitě znáte situaci, kdy vám někdo říká, co byste měli dělat, co je pro vás nejlepší a v krajních případech také to, jak byste se měli cítit. Právě proto může být někdy těžké rozlišit, kde končí slepá důvěra v něčí zkušenosti a znalosti a kde už začíná potřeba naslouchat svému vnitřnímu hlasu.
Samozřejmě v odborných otázkách je důležité opírat se o znalosti a zkušenosti specialistů. Lékař má informace, které nám mohou pomoct porozumět tomu, co se děje, a navrhnout léčbu. Zároveň ale nikdo jiný nemůže přesně prožít to, co zažíváme my, jak se cítíme, co se nám honí hlavou, a jak na to celé reaguje naše tělo a mysl.
Pro mě osobně se právě tohle stalo jedním z důležitých poznání. Ukázalo mi, že můžu respektovat odborná doporučení, ale současně brát vážně i vlastní pocity a zkušenost. Už si mezi nimi nemusím vybírat.
Důvěřovat svému tělu neznamená vědět všechno lépe
Naslouchat svému tělu pro mě neznamená, že bych měla jako mávnutím kouzelného proutku odpovědi na všechny své otázky. Ani to neznamená stavět vlastní pocity nad odborné poznatky.
Po této zkušenosti pro mě naslouchat svému tělu znamená především nepřehlížet, co prožívám a co cítím.
Sama vím, jak je léčba neplodnosti náročná – nejen pro tělo, ale také na psychiku. Může to být pořádný koktejl emocí a příšerné vypětí. Všechno se točí, i když nechceme, kolem vyšetření, výsledků a dalších kroků. A vím, jak hrozně těžké je žít svůj každodenní život, radovat se, myslet na něco jiného a nestresovat se.
A právě tady mi hormonální jóga pomohla nejvíc.
Hormonální jóga jako součást mé cesty, ne zázračné řešení
Tady chci být upřímná. Nečekejte, že jakmile začnete cvičit hormonální jógu, okamžitě zázračně otěhotníte. Hormonální jóga je úžasným doplňkem k tomu, co řešíte s lékaři. A tak jsem ji brala i já. Jako něco, co dělám navíc, abych podpořila svoje tělo. Abych podpořila tvorbu hormonů. Abych zklidnila mysl. A výsledky pak přišly velmi brzy samy.
Jenže každá žena se nachází v jiné situaci, má jiné potřeby a potřebuje jinou cestu. Co je příjemnou zkušeností pro jednu, nemusí mít stejný přínos pro druhou.
Co ale podle mě může být přínosem hormonální jógy pro každou ženu, je možnost se na chvíli odpoutat od všeho toho snažení, najít si chvilku a věnovat ji pouze sobě. Zkrátka si na okamžik dovolit zapomenout na veškeré strasti a trápení. A právě tohle má podle mě neuvěřitelný dopad na vše ostatní.
A možná právě to je nejdůležitější věc, kterou jsem se naučila: naslouchat svému tělu neznamená přestat naslouchat ostatním. Znamená to nezapomínat při tom na sebe.
Co bych dnes řekla ženě, která právě hledá odpovědi
Řekla bych jí, že je v pořádku ptát se. Že je v pořádku chtít rozumět tomu, co se s ní děje, a hledat informace, které jí pomůžou při rozhodování. Je v pořádku chtít vědět víc, když máme pochybnosti. Protože i lékař je jen člověk. S různými zkušenostmi, znalostmi, názorem a pocity. A i lékař se může mýlit.
Proto je v pořádku vnímat vlastní pocity a mluvit o nich s lidmi, kteří o vás pečují. Protože jde především hlavně o vás.
A pokud cítíte, že hormonální jóga by mohla být cesta právě pro vás, napište mi pro více informací. Nebo rovnou dorazte na některý z mých komorních kurzů v Praze, na který se můžete přihlásit skrze dotazník.
Termíny: 18.10., 8.11. nebo 13.12.
Těším se na vás!
Kateřina Nováková