V České republice má každý pátý pár problém počít dítě přirozenou cestou. Příčinou bývá zejména zvyšující se věk, ve kterém se páry o graviditu začínají snažit, ale také různá jiná onemocnění, ať na straně ženy, tak muže. Řešením může být asistovaná reprodukce, o kterou se zájem za posledních 10 let zdvojnásobil. Přečtěte si o úspěšnosti IVF na první pokus, pravděpodobnosti otěhotnění s pomocí asistované reprodukce a také o tom, podle jakých faktorů ji lékaři hodnotí.
Úspěšnost léčby neplodnosti v číslech
Ve statistikách z roku 2016, zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky, se můžeme dočíst, že oproti roku 2016 vzrostl počet evidovaných cyklů v ČR (pokusů o umělé oplodnění) téměř trojnásobně. Z téměř poloviny narozených dětí, kterých bylo 4 504, je úspěšnost IVF 11 % po prvním pokusu a 48 % po cyklu opakovaném (s předchozím zmrazením embryí). Statistiky napříč centry asistované reprodukce uvádějí, že pravděpodobnost otěhotnění stoupá s počtem absolvovaných cyklů. Není žádnou výjimkou, že žena otěhotní například až na popáté.
Úspěšnost IVF podle věku a po prvním pokusu
Šance na otěhotnění už při prvním cyklu se odvíjí především od věku ženy. Aby bylo možné alespoň částečně odhadnout úspěšnost IVF po prvním pokusu, rozlišují se ženy do tří věkových kategorií:
- do 35 let – úspěšnost cyklu umělého oplodnění 19,9 % porodů
- nad 35 do 39 let – úspěšnost cyklu umělého oplodnění 13,8 % porodů
- nad 40 let – úspěšnost cyklu umělého oplodnění 3,9 % porodů
Z dat vyplývá, že úspěšnost IVF na první pokus nebývá vysoká. Proč tomu tak je? Jak už jsme naznačili, prvním důvodem je věk ženy. Šanci mohou snižovat i hormonální poruchy, které vytvářejí nepříznivé podmínky pro otěhotnění pomocí umělého oplodnění, dále nízký počet embryí, chronická onemocnění, nízká kvalita spermií i životní styl. První cyklus bývá často zkušební a ukáže reakci ženského těla na hormonální stimulaci. Na základě toho pak mohou lékaři upravit způsob léčby, což zvýší šance v dalších cyklech.
Úspěšnost otěhotnění podle věku a po opakování cyklu — „kumulativní úspěšnost”
Následující údaje ukazují úspěšnost otěhotnění u žen po cyklu s čerstvým embryotransferem (zavedení embryí do děložní dutiny) i po kryoembryotransferu (zavedení rozmraženého embrya do dělohy):
- do 35 let – úspěšnost IVF 20,7 % porodů
- nad 35 do 39 let – úspěšnost IVF 16,2 % porodů
- nad 40 let – úspěšnost IVF 10,4 % porodů
Z těchto statistik jasně vyplývá, že opakování cyklu umělého oplodnění má smysl, a to hlavně pro ženy, které chtějí otěhotnět po 40. roce života. Zde je rozdíl úspěšnosti IVF mezi prvním pokusem a opakovaným cyklem největší, tj. 6,5 %.
Měření úspěšnosti léčby neplodnosti
Jak v PFC počítáme úspěšnost metod léčby neplodnosti? Je to jednoduché.
Vždy se úspěšnost vztahuje ke konkrétnímu věku ženy a jednotlivé metodě umělého oplodnění. Dále sledujeme kvalitu naší práce hodnocením počtu získaných vajíček a počtu zralých vajíček z cyklu stimulace. Z pohledu embryologické laboratoře se sledují parametry jako jsou počet oplodněných vajíček (počet embryí), dále kvalita vývoje embryí nebo počet zamrazených embryí které se nepoužijí k čerstvému transferu.
Úspěšnost léčby neplodnosti ve starším věku
Průměrný věk žen podstupujících asistovanou reprodukci je 36 let. Úspěšnost umělého oplodnění po 40. roku života je výrazně nižší (10−15 % maximálně u žen do 42. narozenin, po 42. narozeninách pod 5 %). Muži jsou limitováni věkem méně než ženy. Pokud žena ví, že chce otěhotnět v pozdějším věku, doporučuje se zamrazit vajíčka, ideálně do 30 let věku, nejpozději do 35 let, právě s ohledem na kvalitu vajíček klesající s věkem ženy. Úspěšnost umělého oplodnění, bez nutnosti použití darovaných vajíček, pro ni výrazně vzroste. V opačném případě je možné použít vajíčka dárkyně a spermie partnera příjemkyně.
Nejen vyšší věk ženy je důvodem pro léčbu s darovanými vajíčky. Metoda je doporučována také párům, u nichž jsou jiné metody asistované reprodukce opakovaně neúspěšné. Dále také ženám, které nemají vlastní vajíčka, kvalita jejich vajíček je z různých příčin nízká, nebo je žena přenašečkou dědičného onemocnění.
Léčba neplodnosti darovanými spermiemi
K léčbě neplodnosti spermiemi dárce je možné přistoupit ve chvíli, kdy je výsledkem spermiogramu nízký počet nebo nízká kvalita spermií, případně pokud se spermie v ejakulátu vůbec nenacházejí. Tato možnost je vhodná i pro páry, u kterých není možné zjistit příčinu neplodnosti nebo je-li muž přenašečem dědičného onemocnění.
Více se o průběhu umělého oplodnění můžete dozvědět v tomto článku.
Vývoj počtu neplodných párů
V České republice počet léčených párů stoupá každým rokem. Hlavním ukazatelem jsou již zmíněné statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých se od roku 2007 zvedl počet pokusů o umělé oplodnění dvojnásobně. Ačkoliv úspěšnost IVF na první pokus není příliš vysoká, neztrácejte naději. Šance s každým dalším pokusem roste.
V počátcích asistované reprodukce se s neplodností potýkaly spíše ženy. Dnes je za neplodnost ze 40 % zodpovědný muž a ze 40 % žena. Zbylých 20 % tvoří kombinace příčin na straně muže i ženy.
Zatímco v roce 2009 bylo pacientek žádajících o umělé oplodnění 20 771, v roce 2016 jich bylo celkem 35 643. Tzn., že každý pátý pár v České republice má problém počít dítě přirozenou cestou. Také věk žadatelek stoupá (za 10 let stoupl průměrný věk z 33,4 na 35,6 roků). Dá se předpokládat, že jakmile budou zveřejněny statistiky za aktuální roky, čísla budou opět vyšší. Někteří odborníci tvrdí, že v roce 2029 bude uměle počata až polovina dětí.
