V České republice má každý pátý pár problém počít dítě přirozenou cestou. Příčinou bývají nejen zdravotní problémy, ale také zvyšující se věk prvorodiček. Řešením může být asistovaná reprodukce, o kterou se zájem za posledních 10 let zdvojnásobil. Přečtěte si, jaká je pravděpodobnost otěhotnění s pomocí asistované reprodukce a podle jakých faktorů ji lékaři hodnotí.
Úspěšnost léčby neplodnosti v číslech
Ve statistikách z roku 2016, zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky, se můžeme dočíst, že oproti roku 2017 vzrostl počet evidovaných cyklů v ČR (pokusů o umělé oplodnění) téměř trojnásobně. Z téměř poloviny narozených dětí, kterých bylo 4 504, přišlo na svět 11 % po prvním cyklu a 48 % po cyklu opakovaném (s předchozím zmrazením embryií). Statistiky napříč centry asistované reprodukce uvádí, že pravděpodobnost otěhotnění stoupá s počtem absolvovaných cyklů. Není žádnou výjimkou, že žena otěhotní například až napopáté.
Úspěšnost otěhotnění podle věku a po jednom cyklu
Úspěšnost otěhotnění po prvním cyklu závisí především na věku ženy. Aby bylo možné alespoň částečně odhadnout úspěšnost IVF, rozlišují se tři věkové kategorie:
- do 35 let – úspěšnost IVF 19,9 % porodů
- nad 35 do 39 let – úspěšnost IVF 13,8 % porodů
- nad 40 let – úspěšnost IVF 3,9 % porodů
Úspěšnost otěhotnění podle věku a po opakování cyklu
Takto vypadá úspěšnost IVF, kdy ženy otěhotní po kryoembryotransferu, tj. cyklu s transferem rozmražených embryí uchovaných z předcházejícího cyklu IVF:
- do 35 let – úspěšnost IVF 20,7 % porodů
- nad 35 do 39 let – úspěšnost IVF 16,2 % porodů
- nad 40 let – úspěšnost IVF 10,4 % porodů
Z těchto statistik jasně vyplývá, že opakování IVF má smysl, a to hlavně pro ženy, které chtějí otěhotnět po 40. roku života. Zde je rozdíl mezi prvním a opakovaným cyklem největší, tj. 6,5 %.
Měření úspěšnosti léčby neplodnosti
Jak v PFC počítáme úspěšnost léčby neplodnosti? Vycházíme z vašich předpokladů a porovnáváme je se strukturovanými výsledky, kterých dosahujeme u dalších našich pacientek. Každá klinika asistované reprodukce má trochu jiný systém hodnocení úspěšnosti IVF.
Pro PFC jsou stěžejními hodnotícími faktory počet folikulů (tzv. měchýřků vyplněnýcho tekutinou, které obalují vajíčko), počet odebraných vajíček, počet transferovaných embryí a věk a BMI pacientky. Dále je to hladina E2, která je přímým indikátorem folikulární aktivity, a hladina FSH, která ovlivňuje růst a zrání folikulu. Hodnotíme také to, zda muž či žena kouří, kolikrát podstoupili léčbu neplodnosti a nefyziologické karyotypy (genetické mutace).
Úspěšnost léčby neplodnosti ve starším věku
Průměrný věk žen podstupujících asistovanou reprodukci je 36 let. Úspěšnost umělého oplodnění po 40. roku života je výrazně nižší. Muži prakticky nejsou limitováni věkem, a mohou se stát rodičem klidně i v padesáti letech. Pokud žena ví, že chce otěhotnět v pozdějším věku, doporučuje se zmrazit vajíčka nejlépe před 35. rokem života kvůli předpokládané lepší kvalitě. Úspěšnost umělého oplodnění, bez nutnosti použití darovaných vajíček, pro ni výrazně vzroste.
V opačném případě je možné použít vajíčka dárkyně a spermie partnera příjemkyně. Pravděpodobnost otěhotnění bývá zpravidla stejně vysoká jako v případě otěhotnění pohlavním stykem nebo metodou IVF.
Nejen vyšší věk ženy je důvodem pro oplodnění darovanými vajíčky. Metoda je vřele doporučována také párům, u nichž jsou jiné metody IVF opakovaně neúspěšné. Dále také ženám, které nemají vlastní vajíčka, nebo je kvalita vajíček z různých příčin nízká, případně ženám, které jsou přenašečkami dědičného onemocnění.
Léčba neplodnosti darovanými spermiemi
K léčbě neplodnosti spermiemi dárce je možné přistoupit ve chvíli, kdy je výsledkem spermiogramu nízký počet nebo nízká kvalita spermií, případně pokud se spermie v ejakulátu vůbec nenachází. Tato možnost je vhodná i pro páry, u kterých není možné zjistit příčinu neplodnosti nebo je-li muž přenašečem dědičného onemocnění.
Více se o průběhu umělého oplodnění můžete dozvědět v tomto článku.
Vývoj počtu neplodných párů
V České republice křivka neplodnosti stoupá každým rokem. Hlavním ukazatelem jsou již zmíněné statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých se od roku 2007 zvedl počet pokusů o umělé oplodnění dvojnásobně.
V počátcích asistované reprodukce se s neplodností potýkaly spíše ženy. Dnes je za neplodnost ze 40 % zodpovědný muž a ze 40 % žena. Zbylých 20 % tvoří kombinace příčin na straně muže i ženy.
Zatímco v roce 2009 bylo žadatelek o umělé oplodnění 20 771, v roce 2016 jich bylo celkem 35 643. Tzn., že každý pátý pár v České republice má problém počít dítě přirozenou cestou. Také věk žadatelek stoupá, ne však tak výrazně (za 10 let stoupl průměrný věk z 33,4 na 35,6 roků). Dá se předpokládat, že jakmile budou zveřejněny statistiky za aktuální roky, čísla budou opět vyšší. Někteří odborníci tvrdí, že v roce 2029 bude uměle počata až polovina dětí.
